Výroba plastických hmot je neuvěřitelnou studnicí možností v tolika variacích, že bychom jejich výčtem popsali několik listů papíru. Mezi nimi zaujímají velmi důležité místo bazénové fólie. Z hlediska využití je dělíme do dvou základních typů, a sice fólie hladinové, jako ochranný prvek na povrchu nádrže, a na fólie geotextilní, pro zabezpečení bazénu či vířivky při umístění na zemský povrch.
Čím se jednotlivé výrobky odlišují a jaké jsou jejich zásadní vlastnosti a přednosti?
Geotextilní podložky – jejich primárním úkolem je změkčit povrch země, aby při pokládání bazénu na zpevněný terén nehrozilo poškození bazénového dna tlakem vody. Pro příklad si zopakujme trochu školní fyziky: V hloubce půl druhého metru pod vodou (což je obvyklá hloubka zahradních bazénů) je tlak vody na dno bazénu takový, že na ploše 1 cm2 spočívá zátěž 15 kg. Pro lepší představu tlaku vody na dno bazénu pro vás bude asi hmotnost jednoho metráku, což jsou dva pytle cementu nebo váha statného chlapa, který tlačí svou vahou na plochu pouhého čtverečku na dně bazénu o rozměrech cca 2,5 x 3 cm. Proto se musí před pokládkou bazénu precizně upravit podloží, zarovnat do roviny, vysypat jemným pískem a pokrýt geotextilní bazénovou fólií.
Krycí plachty – druhým typem bazénových fólií jsou krycí plachty, aby zabránily spadu nečistot, zejména prachu, na vodní hladinu. Tím se ušetří za provoz filtračního zařízení a za prostředky bazénové chemie a mimo jiné se tím snižuje vypařování vody a částečně izoluje únik tepla z vody do okolního prostředí. Cena těchto fólií se vám může zdát vysoká, ale to je jen relativní pohled, neboť množství odpařené vody, kterou musíte do bazénu dopouštět, vás vyjde za dvě koupací sezóny cenově mnohem dráž. Krycí plachty připomínají svým vzhledem klasickou bublinkovou fólii, a to není jev zcela bezdůvodný. Bublinky totiž zajišťují udržení fólie na hladině a brání jejímu ponoření a sestupu ke dnu.